Radek Říha - SIMEOV průběhu února 2005 se mi konečně podařilo dokončit rekonstrukci alespoň jedné místnosti v přízemí. Místnost je zařízena novým vybavením a poskytuje pohodlné prostředí pro vývoj aplikací, servis spotřební elektroniky a počítačů.
Nejstarší dochovaný předmět s uvedením data a s logem SIMEO je deska plošných spojů s rokem výroby 1987. Nejstarší dochovaný předmět s logem SIMEO bez uvedení data je přední panel zesilovače z roku 1983.
V době dospívání jsem poslouchal hudbu nahranou z pořadu RYTMUS na rozhlasové stanici HVĚZDA. Nahrával jsem na cívkový magnetofon TESLA B5, který patřil rodičům. Po vojně, někdy v roce 1986 nebo 1987 jsem si koupil kazetový magnetofon TESLA SM260. Pořídil jsem ho v bazaru, kam se dostal ještě v záruce, protože měl opakující se závady. Já jsem si to opravil v rámci záruky, takže jsem za díly nic nezaplatil.
kotoučový magnetofon TESLA B5
kazetový magnetofon TESLA SM260
Později jsem si postupně vyrobil několik zesilovačů a reprobedny. Kvalita československých součástek nebyla tak světová, jak jsme zvyklí třeba od SONY nebo SANYO nebo na západ od tehdejšího Československa. Proto pokaždé, když na zesilovači odešel koncový stupeň, byl důvod k vylepšování a zdokonalování. Koncový stupeň s MDA2020 vydržel hrát, co si pamatuji, tak maximálně rok a musel jsem integrovaný obvod v jednom kanálu vyměnit. Potenciometry pro regulaci basů, výšek, balance a hlasitosti bylo později potřeba prostříknout KONTAKTOLEM, protože se dovnitř dostal prach a během regulace se v repoduktorech ozývalo nepříjemné praskání. Do dnešní doby se ze zesilovače zachoval jen jeho přední panel s knoflíky, zadní panel a síťový transformátor.
1983 - přední panel zesilovače 2x20W, vyrobeno rok před nástupem na vojenskou základní službu
Všechny knoflíky na zesilovač jsem si na soustruhu vyrobil sám před stavbou zesilovače samotného. Mohlo to být ve čtvrtém ročníku učiliště, kdy jsme chodili na praxi, už si přesně nevzpomínám. Na uříznutí předního a zadního panelu zesilovače jsem měl pilku na železo, lupinkovou pilku, malý svěrák o šířce čelistí jen 40 mm a několik velikostí pilníků. Bohužel jsem nikdy neměl možnost, aby mi někdo něco ustříhnul nebo ohnul. Dnes jsou stavitelské možnosti na úplně jiné úrovni - na počítači si navrhnete plošný spoj a ten Vám na zakázku vyrobí, plech Vám ustříhnou, ohnou. Fotku svěráku bohužel neudělám, protože jsem svěrák kdysi odnesl do práce a už tam zůstal. Vzpomněl jsem si na něl krátce po odchodu, ale bylo mi hloupé si tam pro něj přijít. Ten svěrák jsem si koupil cca ve svých 14-ti letech za pár marek ve východním Německu (NDR) v době, kdy jsem tam byl na letním táboře a byli jsme ve městě (asi v Berlíně nebo v Lipsku) na výletě. Tak já zavítal do elektroobchodu.
Síťový transformátor jsem si navinul sám. Protože jsem měl doma několik transformátorů ze starých televizí a rádií, použil jsem největší EI plechy co jsem našel - 120x100 mm a výška plechů 23 mm.Díky výborné velikosti plechů mohl mít transformátor malou výšku a tak mi výška celého zesilovače vyšla 6 cm a to je na tehdejší dobu unikát.
1983 - síťový transformátor s malou výškou pro zesilovač
Na primární straně drát síly okolo 0,2 mm a napočítat několik tisíc závitů, nesplést se při tom navíjení, odběhnout si na oběd a vrátit se zpátky k navíjení. V ruce se několik tisíc závitů primárního vinutí navíjet nedá, tak jsem si ze stavebnice MERKUR postavil navíječku a později jsem k tomu připojil mechanické počítadlo, které bývalo v plynoměrech. Počítadlo jsem jednou zahlédl v obchodě a koupil. Sice nemělo nulování, ale to vůbec nevadilo. Dalších transformátorů jsem na stavebnici merkur navinul desítky kusů a všechny byly na 220 V.
počítadlo otáček
Pamatuji si, že kamarád stavěl zesilovač TRANSIWATT TW40 a ten měl výšku asi 10 cm. Tenkrát se dala v pražské prodejně Ve Smečkách koupit kompletní sada dílů nebo si to každý mohl kupovat samostatně (když věděl co koupit a kde to koupit). Prodejny TESLA, kde se prodávaly náhradní díly a součástky pro spotřební elektroniku, byly v Praze asi 3 a fronty tam byly často dost dlouhé. Každý chtěl 10-20 součástek a měl to napsané na papíru a ještě musel kolikrát upřesňovat, co si dá místo toho, co nemají. Deset lidí ve frontě znamenalo čekat někdy i hodinu, než se na Vás dostala řada. Dnes je to v prodejnách elektronických součástek obdobné, fronta ale není zdaleka na hodinu a objednat můžete i přes internet.
Také jsem dostal nápad vyrobit miniaturní zesilovač. Ten obsahoval jednoduché potenciometry, které určovaly napětí, podle něhož integrované obvody A273D a A274D řídily basy, výšky, balance a hlasitost. Můj kolega z práce chtěl tenkrát zesilovač od mne koupit, ale já ho prodat nechtěl. Nešlo mi o peníze, ale o výrobek. Aby mohl být opravdu miniaturní, měl napájecí část mimo. Chlazení výkonových zesilovačů A2030D zajišťovaly žebrované hliníkové profily po stranách.
1986 - zesilovač 2x11W pro 8 ohmů reproduktory (A2030, A273D, A274D)
1986 - zesilovač 2x11W ze strany součástek
Po vojně už mě nebavilo poslouchat pořad RYTMUS na VKV přenosném rádiu. Měl jsem z něj vyvedený kablík do zesilovače, aby to hrálo do reprobeden místo toho malého reproduktoru v rádiu.
1986 - malý radiopřijímač TESLA MONIKA
Chtěl jsem mít lepší rádio a tak jsem začal postupně dávat dohromady vlastní výrobek, nejlépe se svítícím displejem. V té době měly rozhlasové přijímače většinou ladící knoflík a mechanickou ručičku, která ukazovala co je naladěno. Jenže sehnat ze "západního" Německa dva integrované obvody pro digitální ladění bylo prakticky nemožné. Existovalo i složitější zapojení, kde těch integrovaných obvodů bylo cca 10-15 ks. Všechny byly ze zemí RVHP (Československo, Sovětský svaz, "východní" Německo, apod. Některé byly pro běžného smrtelníka nesehnatelné - a s těmi mi pomáhal spolužák. Stavbu této části rádia jsem nakonec nedokončil, takže rádio hrálo celou dobu bez displeje. Ale to předbíhám. Když není funkční displej, rozhodl jsem se postavit nejdříve rozhlasový přijímač jako takový s tím, že pak se uvidí ...
1987 - integrované obvody pro řízení displeje tuneru a zobrazení kmitočtu naladěné stanice
(plánek jsem dnes už nenašel, některé obvody na fotce tam možná nepatří)
1987 - deska displeje rozhlasového přijímače
1987 - deska displeje rozhlasového přijímače, pohled ze strany spojů
1988 - napájecí část rozhlasového přijímače
(síťový transformátor jsem si navinul sám, po rozebrání transformátoru ze staré televize)
1988 - MF část a stereo dekodér rozhlasového přijímače
pohled ze strany plošných spojů
1988 - MF část a stereo dekodér rozhlasového přijímače
pohled ze strany součástek
Následně jsem do něj sehnal poškozenou ladící jednotku z finské barevné televize SALORA 1H1. V té době už pomalu začínaly i tuzemské barevné televize obsahovat místo mechanické ladící jednotky napěťovou syntézu - tedy elektronickou ladící jednotku ovládanou tlačítky s mikrospínači. Takže jsem se pustil do vlastní ladící jednotky. Tu mojí ladící jednotku jsem nakonec použil v mé vlastní televizi.
1990 - přijímač dálkového ovládání - pohled ze strany součástek
nahoře originál z finské TV SALORA 1H1, dole novější zapojení s M193
1990 - přijímač dálkového ovládání - pohled ze strany spojů
nahoře originál z finské TV SALORA 1H1, dole novější zapojení s M193
Postavil jsem si černobílou televizi MERKUR, kterou jsem jednou týdne vozil spolu s počítačem Sinclair ZX Spectrum do klubu Svazarmu. Tam se scházeli nadšenci a majitelé počítačů a vyměňovali si mezi sebou hry. Později jsem potřeboval v počítači Sinclair ZX Spectrum vyměnit klávesnici, ale místo samotné membrány měl servis k dispozici "jen" celou krabičku se zabudovanou membránovou klávesnicí. Počítač jsem později prodal a níže na obrázku je ta původní krabička.
Mimochodem, moje první tiskárna neuměla tisknout velká písmena a jmenovala se dálnopis SIEMENS T100. Na vojně jsem s ním pracoval, po vojně jsem stejný typ objevil v jednom bazaru v centru Prahy. Protože to v mém skromném pokojíčku zabíralo spoustu místa, tak jsem vykuchal vlastní "psací stroj" a takto tisknul až do doby, kdy jsem si koupil japonskou devítijehličkovou tiskárnu.
1986 - Sinclair ZX Spectrum
12/1991 - šasi černobílé TV MERKUR, vyrobeno pro připojení k počítači Sinclair ZX Spectrum
12/1991 - šasi černobílé TV MERKUR, pohled zezadu na součástky
12/1991 - šasi černobílé TV MERKUR, pohled zezadu na spoje
Později mi už k počítači nestačila černobílá televize, tak jsem si postavil přenosnou barevnou televizi COLOR ORAVAN. Tu mám dodnes. Také by snad měla ještě fungovat.
Kdo si pamatuje, že za totáče (neboli před sametem) stála barevná televize 13 000 až 16 000 korun československých, tak si taky pamatuje, že byl i problém ji sehnat. Po vojně jsem nejdříve s pomocí kolegy z práce sehnal českou barevnou televizi do obýváku rodičům. No pak jsem se (občas?) chtěl dívat na něco jiného a tak jsem si barevnou televizi postavil. Části jako skříň, obrazovka a některé zásadní díly jsem koupil v práci (KOVOSLUŽBA Praha 10) a co se dalo (ručně - skoro na koleně) vyrobit, jsem si pro úsporu financí udělal. Včetně plošných spojů, osazení součástkami, sestavení, oživení.
Postavil jsem si barevnou televizi řady COLOR 416 s obrazovkou úhlopříčky 56 cm (tedy COLOR 425), na kterou jsem koukal ve svém pokoji.
barevná TV COLOR ORAVAN (na fotce spolu s poslední TV COLOR 447)
1990 - přijímač dálkového ovládání pro TV COLOR ORAVAN
Aby měl můj děda také barevnou televizi, udělal jsem rekonstrukci vyřazené TESLA COLOR SPEKTRUM. Protože se sovětské obrazovky s úhlopříčkou 59 cm přestaly vyrábět, bylo nutno zvětšit otvor pro obrazovku na úhlopříčku 61 cm a posunout úchyty s upevňovacími šrouby. Pak už jen osadit novou obrazovku a namontovat vše zpátky do skříně. Později jsem získal porouchanou (asi 12 let starou) televizi TELEFUNKEN, jejíž oprava byla tenkrát pro zákazníka nerentabilní. Měla zajímavý tvar: Skříň se zaoblenými rohy a ovládání bylo dole pod obrazovkou. Většina integrovaných obvodů byla zničená - možná po úderu blesku nebo po zásahu neodborného kutila. Některé zničené integrované obvody nebyly u nás na trhu k sehnání, tak jsem musel dva moduly vyrobit tak, aby v nich byly použité dosažitelné náhradní díly a aby šly moduly do TV zasunout na původní místo. Jeden modul, který bylo potřeba nahradit se jmenoval SYNCHRO, druhý RGB a třetí dekodér PAL/SECAM. Oprava se protáhla na několik měsíců hlavně kvůli nutnosti předělat zapojení některých modulů. To obnášelo navrhnout, vyrobit a osadit několik zcela nových plošných spojů, kterým musely souhlasit původní konektory. Mému dědovi udělala televize TELEFUNKEN velkou službu, hrála odhadem dalších 5 let. Do dnešní doby se z televize TELEFUNKEN zachovalo bohužel jen dálkové ovládání a moduly vlastní výroby, které mi bylo líto vyhodit.
cca 1978 - barevný televizor TELEFUNKEN Palcolor 6868 SUPERCONTROL
dálkové ovládání pro barevný televizor TELEFUNKEN bylo na 9V baterii
1990 - náhradní modul SYNCHRO pro TV TELEFUNKEN
1990 - náhradní modul RGB pro TV TELEFUNKEN, pohled ze strany součástek
1990 - náhradní modul RGB pro TV TELEFUNKEN, pohled ze strany spojů
17.11.1990 - náhradní PAL/SECAM pro TV TELEFUNKEN, návrh cest plošného spoje a hotová deska plošných spojů
Fotky dílů pro barevnou TV COLOR 425 s úhlopíčkou 56 cm. Skříň, obrazovku a modul rozkladů jsem koupil, ostatní vyrobil.
2.3.1991 - signálová deska pro COLOR 416, pohled ze strany součástek
2.3.1991 - signálová deska pro COLOR 416, pohled ze strany spojů
Z modulů, které bylo třeba osadit na signálovou desku jsem koupil jen TUNER (kanálový volič). Po sametu jsme měli ve společné anténě také 3 nové programy z družice ASTRA (Eurosport, RTL a PRO7) a ty byly "ukryté" na takzvaných S-kanálech. Abych mohl tyto programy naladit, musel jsem tuner TESLA vyměnit za zahraniční, který S-kanály uměl naladit. Ostatní moduly, jako třeba modul SYNCHRO, RGB, VERTIKÁL, NF ZVUK jsem postavil. Musel jsem vyrobit plošný spoj a osadit ho součástkami.
6.3.1991 - napájecí deska pro COLOR 416, pohled ze strany součástek
6.3.1991 - napájecí deska pro COLOR 416, pohled ze strany spojů
16.3.1991 - síťový filtr pro COLOR 416, pohled ze strany součástek
16.3.1991 - síťový filtr pro COLOR 416, pohled ze strany spojů
16.3.1991 - dálkové ovládání pro COLOR 416, pohled ze strany spojů
plošný spoj navržen dle aktuálního rozmístění tlačítek na ovladači z jiné TV
16.3.1991 - dálkové ovládání pro COLOR 416, pohled ze strany součástek
16.3.1991 - dálkové ovládání, pohled na tlačítka
13.5.1991 - modul NF zvuku pro COLOR 416, vlevo originál TESLA, vpravo vlastní výrobek
13.5.1991 - mechanická ladící jednotka pro COLOR 416, návrh a osazený plošný spoj
13.5.1991 - mechanická ladící jednotka pro COLOR 416, pohled ze strany součástek
13.5.1991 - mechanická ladící jednotka pro COLOR 416, pohled ze strany spojů
13.5.1991 - ladící jednotka s napěťovou syntézou pro COLOR 416, pohled ze strany součástek
09/1991 - ladící jednotka s napěťovou syntézou pro COLOR 416, pohled ze strany spojů
Než jsem v roce 1991 v Kovoslužbě skončil, průběžně jsem nakoupil velké množství náhradních dílů. Také jsem nevyhazoval žádné porouchané díly, které byly opravitelné. Později jsem si od známých, kteří se zbavovali starých televizí typu Color 416, opatřil několik kusů.
COLOR 447, fotografie z roku 2007
Když "dohrála" poslední orginální obrazovka, objednal jsem si v červenci 2002 v Rožnově pod Radhoštěm u firmy RETON renovovanou obrazovku TESLA 671QQ22.
štítek obrazovky RETON - datum expedice 0702 = červenec 2002
COLOR 447, výrobní štítek - rok 1992
Tuto TV jsem přidáním dalšího NF modulu zvuku upravil pro STEREO zvuk a připojil externí reprobedny. Televize byla v obýváku do 22.12.2018, kdy byla nahrazena novou plochou TV. Hlavní důvod ke koupi nové moderní televize byla hlavně malá sledovací plocha na skleněné obrazovce po nástupu širokoúhlých pořadů, kdy Vám na televizi zůstává nahoře a dole významně velký pruh bez obrazu. Poslední TV řady COLOR 416, ve které byla obrazovka naposledy, byla COLOR 447, ve které hrála renovovaná obrazovka ohromných 16,5 roku. A ještě pořád ukazuje celkem ostrý obraz. Nyní je COLOR 447 uskladněna v pokojové teplotě a ještě funkční čeká na svůj další (spíše muzeální) osud.
COLOR 447 - fotografie z 22.12.2018
na televizi jsou dva set-top-boxy: linuxový AB IPBox 350 PRIME (právě na obrazovce) a dvoutunerový EVOLVE Andromeda 4020HD
Kdyby měl někdo zájem zařadit zmíněné barevné televizory COLOR ORAVAN anebo COLOR 447 do své sbírky, mohu přidat velké množství náhradních dílů na televizory řady COLOR 416 (a pozdější se stejnými moduly).
Momentálně nepřijímám žádné nové zakázky.